PRÁCE NA DVOU STOPÁCH
Uvolněnost a sebrání koně zvyšuje práce na dvouch stopách.
Dovnitř plec
- kůň jde na 3 stopách
- záď zůstává ve stopě a pohybuje se přímo, předek koně je vyveden natolik dovnitř, že vnější plec koně přijde před vnitřní bok koně, vnitřní zadní noha došlapuje ve směru vnější přední nohy, kůň je stejnoměrně ohnut kolem vnitřní holeně. Cvik dovnitř plec zlepšuje držení hlavy, ohýbání a volnost v ramenou. Pokud se provádí korektně je cvik dovnitř plec jedna z nejužitečnějších lekcí.
-dovnitř plec vlevo - LP o o PP
LZ o o PZ
-PP+LZ - v jedné stopě
-dovnitř plec vpravo - LP o o PP
LZ o o PZ
-LP+PZ - v jedné stopě
- pomůcky
váha je na vnější sedací kosti, vnitřní holeň na podbřišníku udržuje koně v pohybu vpřed a zároveň je kůň kolem této vnitřní holeně ohnut, vnější holeň těsně za podbřišníkem udržuje záď ve stopě.
Dovnitř záď
-předek zůstává ve stopě a pohybuje se přímo, záď koně je vyvedena dovnitř, vnější zadní kráčí ve stopě vnitřní přední. Cvik dovnitř záď má zvláště za úkol zlepšit pozornost koně na pomůcky holení.
-dovnitř záď vlevo - LP o o PP
LZ o o PZ
-PZ+LP - v jedné stopě
-dovnitř záď vpravo - LP o o PP
LZ o o PZ
-LZ+PP - v jedné stopě
- pomůcky
váha je na vnitřní sedací kosti, vnitřní holeň na podbřišníku udržuje koně v pohybu a vnější za podbřišníkem úměrným tlakem vyvádí záď dovnitř.
Travers
- v traversu je kůň ve směru pohybu postaven a ohnut, předek zůstává na stopě, záď je natolik vyvedena dovnitř obdélníku, že se kůň pohybuje na 4 stopách, přitom přední i zadní nohy křižují.Tento cvik má za účel zlepšit ohýbání,sestavení a tím spojené zlepšování pozornosti koně na jezdcovu holeň. Tento cvik není čistým chodem do strany. Jedná se o pohyb dopředu a do strany. Cesta provedení se označuje jako traverzýla.Tento cvik lze provádět po celé diagonále,po poloviční diagonále ale také jako zik-zak traverzála.
- Pomůcky
- vnější holeň působí za podbřišníkem a úměrným tlakem vyvádí záď dovnitř, vnitřní holeň působí na podbřišníku a udržuje předek koně ve stopě, váha je na vnitřní sedací kosti.
Renvers
- kůň je postaven a ohnut ve směru pohybu, záď zůstává na stopě, předek je vyveden dovnitř obdélníku, míra ohnutí je jako u traverzu.Pro tento cvik platí totéž jako u traversu, jen se dovnitř nesestavuje záď,ale předek koně.
- Pomůcky
- vnitřní holeň působí na podbřišníku,udržuje žádaný pohyb vpřed a zároveň je kůň kolem této holeně ohnutý, vnější holeň působí za podbřišníkem a udržuje záď ve stopě, váha je na vnější sedací kosti.
Ustupování na holeň
Provádění všech postraních cviků je součástí systematického výcviku. Udržení koně v určitém cviku má být věcí sedu a holení. Otěž stále více přebírá shromažďující roli a naznačuje koni přání jezdce.
- hlava je ohnutá na proti,
- Pomůcky
-doprava - pravá holeň působí na podbřišníku, levá úměrným tlakem vyvádí záď dovnitř, váha spočívá na vnitřní sedací kosti.
Poloviční překrok
Při polovičním překroku jde kůň současně kupředu a do strany v postavení k vnitřní ruce. Předek vždy mírně předchází záď a vnější nohy překračují vnitřní. Pohyb kupředu vždy převažuje nad pohybem stranou.
Pomůcky 
- vnitřní holeň působí na podbřišníku a udržuje koně v žádaném pohybu kupředu. Vnější holeň působí za podbřišníkem a spolu s váhou na vnitřní sedací kosti udržuje žádaný pohyb stranou.
LETMÝ PŘESKOK
Tento cvik by žádnému koni neměl dělat potíže. Aby byl kůň schopen cvik provést na základě pomůcek, musí jim rozumět a znát je a taky musí umět požadovaný výkon splnit. Jakmile kůň pochopí pomůcky, bude měnit ve vzduchu pár nohou s kmihem a s klidem, aniž by vyhýbal s požadovaného směru. Když kůň zvládne přeskok v libovolném místě rychle se naučí přeskakovat po určtém počtu skoků, ale jen za předpokladu že to umí jezdec. Přehánění pomůcek koni nijak nepomůže. Při působení pomůcek holeněmi je důležitější korektnost než síla. Jezdec překládá váhu na vnitřní sedací kost spolu s přeložením holení ve fázi vznosu.
KONTRACVAL
Tento cvik vyžaduje dostatečně silnou záď a dobré držení koně. Zvláště důležitý je sed a správné používání holení. Jen sed, který koně správně zatěžuje a neruší ho v jeho rovnováze koni umožní skákat zadníma nohama rovně pod těžiště i v kontracvalu. Každé cgybné zatížení nutí koně k přeskoku nebo k vypadnutí ze cvalu. Každé vypadávání přes rameno, kde se zároveň nepřirozeně ohýbá krk, anebo každé vypadávání zádě, jsou důkazem chybného sedu jezdce. Tímto cvičením ještě více zdokonalíme rovnováhu koně.
NAROVNÁNÍ KONĚ
Cílem je poddajnost pohybu koně v obratech a rovnoměrné zatížení nohou obo stran, přičemž předek koně jde ve stejné stopě jako záď. Narovnání koně je překonání přirozené křivosti. Toho dosáhneme postupnou prací, přiježďováním a gymnastickou prací.
Uvolnění
-pro uvolnění koně a pro lepší prostupnost provádíme cvik obloukem změnit směr s polovičním překrokem. V bodu změny provedeme oblouk, koně srovnáme a polovičním překrokem se vracíme na stěnu jízdárny. Tento cvik provádíme ve všech chodech. Ve cvalu následuje při srovnání koně na dlouhou stěnu jízdárny přestavění k vnitřní ruce a následný přeskok.
Přilnutí
-pro koně, který ještě není pořádně na pomůckách a pro lepší přilnutí provádíme cviky jako jsou vlnovky,kroužky, oblouky... Vlnovky se jezdí v kroku a ve shromážděném klusu a cvalu. Při přejetí střední čáry se provádí změna cvalu ať už jednoduchá nebo přeskok, nebo přesednutí v lehkém klusu.
Takt a kmih
-takt procvičujeme na dlouhé stěně, nebo na diagonálách. Následující cviky :
-na dlouhé stěně pracovní klus lehký, před středem krátké stěny klus vysedět,zkrátit tempo, na dlouhé stěně prodloužit klus a před rohem krátké stěny zkrátit tempo.
-na dlouhé stěně pracovní klus lehký, před středem krátké stěny klus vysedět, zkrátit tempo, přes diagonálu změnit směr, prodloužit klus a před rohem krátké stěny zkrátit tempo.
Toto cvičení se jezdí v klusu a ve cvalu. Kmih sledujeme v prodlouženém klusu. Ve středním klusu získá kůň více prostoru (zadní kopyta šlapou před stopy předních) aniž by byl nohosled uspěchaný. Prodloužený klus je nejvyšší stupeň pohybu dopředu v klusu a ukazuje nejvíce možný kmih a prostor.
SHROMÁŽDĚNÍ
Cílem shromáždění je vývoj a zlepšení vyváženosti a rovnováhy koně, zvýšit schopnost koně ke snížení a angažování jeho zádě ve prospěch uvolněnosti jeho předku. Nejlepším způsobem k získání těchto cílů jsou práce na dvou stopách.
Pro přípravu a zajištění shromáždění provádíme cvik tzv. " houpačka" . To je když kůň několikrát couvne a jde opět dopředu, aniž by se průběh pohybu přerušil. Například 3kroky vzad, 3kroky vpřed a 3kroky vzad bez zastavení. V pokročilém výcviku koně provádíme tento cvik a z něj z místa ihned po dokončení cviku naklušeme nebo nacváláme.
K PÁKOVÉMU UZDĚNÍ
Chceme-li koně nauzdit uzdou musíme dosáhnout těchto bodů:
1) Takt pohybu
2) Fyzické a psychické uvolnění koně
3) Přilnutí na otěži
4) Kmih pohybu
5) Srovnání koně
6) Sebrání koně
Při každé pracovní lekci si určíme cíl, kterého by jsme měli dosáhnout. Naplněním posledního bodu kampanní školy, kterou je sebrání, se dostáváme k možnosti koně nauzdit. Pozor - s pomocí uzdy není možné koně naučit nic, co bysme ho nemohli naučit na uzdečce. Předčasné zařazení uzdy vede k pokažení koně. Uzda usnadní předvedení přiježděného koně. Dokonalé využití uzdy systém výrazně zjemňuje. Stihlové udidlo vzpřimuje, pákové udidlo přiuzďuje. Jezdec má v každé ruce jednu otěž stihlovou a jednu pákovou. Je důležité si uvědomit, že provedení jakéhokoliv cviku záleží na působení sedu a holeně. Pokud koně navykáme na uzdu, měl by projít od ježdění na rovných liniích všemi fázemi výuky od začátku. Koně stačí nauzdit jednou za týden. Všechny korektury koně se musí odehrát na uzdečce. Popis uzdy viz. jezdecká postroj.
SEBEDRŽENÍ KONĚ
Každá práce s koněm předpokládá potřebné vědomosti a umění jezdce a pokroky lze u koně očekávat jen když je udělal i jezdec. Kůň musí být schopen dostatečně ohýbat klouby zadních nohou, což je nakonec předpokladem toho, že kůň šlape čím dál více pod těžiště, aniž by mu to způsobovalo nepříjemné pocity nebo dokonce bolest. K udržení rovnováhy patří hlava, která se sama nese, okraj žuchvy si našel místo ve svalstvu krku a linie čelo-nos je natolik na kolmici, že umožní bezproblémové spojení s vazem. Krk musí mít natolik konvexní formu, že je možné tvoření správného svalstva krku (silnější vrchní část a slabší svaly ve spodní části) a navíc zatažení za otěž působí " dovnitř" koně. Často se neklade dostatek důrazu na korektnost a čistotu taktu v kroku. A právě tady lze poznat mnoho o " sebedržení" koně. Právě v kroku jsou sedové pomůcky velmi důležité. Každá chyba v držení a zároveň v zatížení se někde projeví. Jezdec svými pomůckami přivádí koně systematicky k tomu, aby se nebránil zadníma nohama neustále přebírat váhu. Zůstane-li kůň přitom v taktu, znamená to, že má v zádi již dostatečnou sílu, a není nucen váhu rychle a uspěchaně přesouvat na jinou nohu. Každému novému požadavku musí předcházet dostatečná doba gymnastikování. Čím silnější bude záď, jako důsledek posilování svalstva zádě, které musí podporovat klouby, tím víc bude jezdec schopen jezdit lepší změny tempa v klusu a cvalu, aniž by se přitom kůň rozpadl anebo ztrácel takt. Jen když je kůň schopen se při rovnoměrném taktu natáhnout a sebrat, bude možné jezdit korektní prodloužení a zkrácení. Od pracovního tempa postupně přidáváme na sebrání, necháme koně ať se chvíli v sebrání zabydlí a zase přidáme, až dosáhneme tempa skutečně sebraného a později stejnou prací i tempa školního. Změna ruchu nemá být změnou rytmu, ale imponuje velkým prostorným gestem. Prozatím nám bude stačit několik málo kroků školního tempa, několik plného tempa a měkký přechod zpět. Kadenci pohybu může kůň předvést, jen když má tzv. " sebedržení" to znamená že je kůň schopen jít v rovnováze a také si již na přání jezdce dokáže natolik sednout že může zádí převzít i váhu předku. Navenek se to projeví tak, že jezdec má více před sebou než za sebou. Záď koně se částečně sníží a předek činí dojem zvýšení čili vzpřímení. To pro jezdce zároveň znamená, že při výrazně menším používání pomůcek dosáhne daleko více. Vzpřímení by nemělo být větší než linie huba-kyčelní kloub. Hřbet má být natolik elastický, že jezdec dokáže vysedět rytmus vyklenutí a povolení. V tomto stádiu má otěž stále více přebírat shromažďující roli a koni přání jezdce naznačovat. Provedení, popřípadě udržení koně v určitém cviku má být věcí sedu a holení.