SPECIÁLNÍ DIETY

 

VÝŽIVA KONĚ VE STÁŘÍ

 
Proces stárnutí je u každého koně individuální záležitostí. Někteří koně zestárnou již kolem 15 roku věku, jiní jsou ještě v 25 letech ve vynikající kondici. Dlouhověkost koně je částečně dána geneticky. Obecně platí, že poníci a například arabi se dožívají v průměru vyššího věku než ostatní plemena. Dlouhověkost koně lze významně ovlivnit výživou, péčí o zdravotní stav, hygienou chovu a vhodným managováním koně. Důležitým aspektem je preventivní zdravotní péče - vakcinace, odčervování, péče o chrup koně a kvalitní výživa.

Ve vyšším věku dochází k opotřebování a ke ztrátám zubů, což snižuje schopnost žvýkat potravu. Nedostatečné zpracování potravy spojené se špatnou kvalitou zubů může vést ke zvýšenému riziku zažívacích problémů a kolik. Prudce narůstá frekvence výskytu onemocnění pohybového aparátu, zejména osteoartrózy. Fyziologické příznaky stárnutí zahrnují pohybové problémy spojené s artrózou, ztráty hmotnosti a vitality, šedivění chlupů okolo očí, uší a na čele.

Mnoho koní ve vyšším věku špatně snáší chladné počasí, snižuje se jejich odolnost vůči vnitřním parazitům a k virovým a bakteriálním onemocněním, jsou náchylnější vůči stresu. Starší koně bývají méně průbojní, než jejich mladší kolegové a při společném ustájení si nemusí starý kůň obhájit svůj podíl krmiva. Proto je vhodné krmit tyto koně individuálně a na pastvinách je zařazovat do přibližně stejně starých věkových skupin.

Bolest a zhoršená pohyblivost zapříčiněná artrózou a za sportovní kariéru nahromaděnými zraněními může snižovat chuť přijímat potravu. Se stárnutím koně se také snižuje efektivnost metabolizmu, a proto vzrůstá potřeba záchovné energie pro základní životní pochody. Klesá schopnost trávit vlákninu, klesá produkce žaludečních kyselin a enzymů a taktéž se snižuje střevní pohyblivost. Snižuje se využitelnost fosfátů, klesá schopnost produkce a absorpce vitamínů skupiny B a vitamínu C. Nízké hladiny vitamínu C mohou mít přímý vliv na náchylnost koní k různým virovým a bakteriálním infekcím. Doporučuje se proto přidávat do krmné dávky 5 - 10 g tohoto vitamínu denně.

Starší koně mají zvýšené požadavky na množství kvalitního proteinu,vápníku a fosforu. Krmná dávka by měla mít vyšší energetickou hodnotu. Obecně by krmná dávka koní - seniorů měla obsahovat 12 - 14 % bílkovin, 0,3 % fosforu a 0,3 - 1 % vápníku.

Základ by měla tvořit vysoce kvalitní píce. V letním období je vhodná celodenní pastva, v zimě by mělo být k dispozici kvalitní luční seno. Z jadrného krmiva je vhodné podávání ovsa, který by měl být upraven mačkáním, případně drcené kukuřice. Během chladného počasí je prospěšné přidat do večerního krmení 0,5 - 0,7 kg spařeného ječného šrotu. Vhodný je přídavek rostlinného oleje pro zvýšení energetické hodnoty krmné dávky v množství

60 ml/100 kg živé hmotnosti koně. Vyšší množství by u starších koní mohlo být špatné využíváno a mohlo by způsobovat průjmy. Chutným a lehce stravitelným obohacením krmné dávky je krmná řepa.

Co se týká minerálních látek je vhodné doplňovat vápník, fosfor a hořčík, z vitamínů je vhodný přídavek komplexu vitamínů skupiny B, vitamínu C a E, případně koenzymu Q10 a omega-3 mastných kyselin. Pozornost je však třeba věnovat zdravotnímu stavu jater a ledvin. V případě onemocnění či špatné funkčnosti těchto orgánů by naopak mělo být množství proteinu, vápníku a fosforu v krmné dávce redukováno. Krmná dávka by v tomto případě neměla obsahovat žádný tuk a naopak je vhodné zvýšení množství sacharidů pro podporu udržování hladiny krevní glukózy. Protože játra jsou také místem syntézy vitamínů, měla by být krmná dávka koní s nedostatečnou jaterní funkcí v každém případě obohacena o komplex vitamínů skupiny B a o vitamín C.

Vzhledem k tomu, že více jak 90 % seniorů trpí artrózou, je velmi vhodné podávání kolagenního hydrolyzátu a glykosaminoglykanů, což jsou látky zlepšující zdravotní stav pohybového aparátu, zvyšují pohyblivost koně a celkově prodlužující jeho aktivní věk.

 

 

VÝŽIVA KONÍ V HORKÉM POČASÍ


Sportovně zatížení koně jsou ovlivněni podmínkami vnějšího prostředí. Jedním z faktorů velmi výrazně ovlivňujících výkon koně je teplota okolního prostředí.

Při práci za vysokých teplot reguluje kůň svoji tělesnou teplotu produkcí velkého množství potu. Kromě ztrát tekutin ztrácí organizmus koně s potem také značná množství iontů tj. především sodíku, draslíku, chlóru, vápníku a hořčíku. Dehydratace a ztráty iontů mohou zásadním způsobem negativně ovlivnit výkonnost. Dochází k narušení stálosti vnitřního prostředí a je narušena regenerace organizmu.

Krmná dávka, která je koni předkládána za velmi teplého počasí by měla být sestavena tak, aby nedocházelo během trávení k nadměrné tepelné produkci. Seno a krmivo s vysokým obsahem vlákniny, jako je oves a pšeničné otruby, produkují při trávení větší množství metabolického tepla než sacharidová krmiva jako kukuřice a ječmen. Nejméně metabolického tepla vzniká při trávení tuku. Proces fermentace v tlustém střevě, který napomáhá trávit vlákninu produkuje velké množství tepla a pomáhá udržovat tělesnou teplotu v chladnějších podmínkách. Jakmile ale vlivem zátěže a podmínek okolního prostředí produkce tepla přesáhne požadavky, začne organizmus regulovat svoji tělesnou teplotu prostřednictvím potu, stoupá tepová a dechová frekvence. Dochází k vylučování velkého množství tekutin a vlivem přesunu iontů se výrazně narušuje homeostáza organizmu.

U koní v intenzivním tréninku je proto v horkém počasí výhodné snížit příjem krmiva s vysokým obsahem vlákniny na minimum. Zachována však musí být hranice příjmu hrubé vlákniny v množství minimálně 1 % tělesné hmotnosti koně. Toto minimální množství je nezbytné pro fyziologické procesy trávení. Vláknina mimo jiné váže v tlustém střevě vodu a působí tak částečně jako její rezervoár.

Je vhodné omezit objem podávaného ovsa zhruba na polovičku a chybějící energii doplnit kukuřičným šrotem. Takto upravená krmná dávka má menší objem, méně vlákniny a vyšší koncentraci energie. Při jejím trávení vznikají menší tepelné ztráty než při trávení krmné dávky založené výhradně na ovsu. Velmi výhodné je také zařazení rostlinného oleje. Olej je nejkoncentrovanější zdroj energie a metabolické teplo uvolňované při jeho trávení je ve srovnání s teplem uvolňovaným z běžného jadrného krmiva zhruba poloviční (přibližně 15 % energie obsažené v tuku je během procesu trávení přeměněno v tepelné ztráty, v případě kukuřice je to 20 %, u ječmene 23 %, 30 % u ovsa, 40 % u vojtěšky a bílkovinných krmiv a zhruba 70 % energie se ztrácí ve formě tepla z krmiva s vysokým obsahem vlákniny jako je sláma nebo nekvalitní seno).

Koně musí mít bezpodmínečně stálý přístup ke zdroji chladné čisté vody. Během dlouhotrvajících výkonů za teplého počasí (distanční jízdy, military) je vhodné podávání iontových nápojů. Ionty by měly být doplňovány i do běžné krmné dávky, protože optimalizace jejich obsahu v organizmu je základním předpokladem pro efektivnost jak tréninkového procesu i pro kvalitu vlastního výkonu (viz. „Vliv iontové rovnováhy na výkonnost koně“).

Co se týká výkonu a tréninku je vhodné trénovat v chladnější obdobích dne, tj. ráno a večer. Po tréninku koni prospěje osprchování studenou vodou, nebo alespoň jeho otření mokrou houbou. Pozor ale na to aby kůň byl již alespoň částečně „vychladnutý“ a zklidněný. Sprchování uhřátého koně by mohlo vést k nachlazení nebo svalovým křečím. Vodu z osprchovaného koně vždy setřeme stěrkou, protože voda zachycená v srsti působí jako tepelný izolátor a zabraňuje dalšímu ochlazování koně.

 

VÝŽIVA KONÍ V CHLADNÉM POČASÍ

Koně jsou obvykle schopni se na teploty pod bodem mrazu velmi dobře adaptovat. Při absenci vysoké vlhkosti a větru snášejí koně bez problémů teploty ještě kolem - 18 °C. V kryté, izolované stáji by jim neměly činit žádné potíže teploty až do - 40 °C. Kůň lépe snáší teploty pod bodem mrazu, než prostředí vlhké, nevětrané stáje, kde je vystavován většímu riziku infekčních a respiračních chorob.

Odolnost vůči vnějšímu prostředí je výrazně dána typem a kvalitou srsti. Obecně se rozmezí tepelného komfortu koně pohybuje mezi - 8 až + 15 °C. Větrné a vlhké počasí odolnost koně proti nízkým teplotám prostředí výrazně snižuje.

Přikrývání koní dekami se doporučuje pouze za větrného počasí, kdy teplota klesá pod hranici - 8 °C. Za vyšších teplot s bezvětrného počasí nepřináší koním "zadekovávání" žádné výhody, naopak koně se více potí a ztrácejí schopnost adaptace.

Kromě srsti je v zimě další důležitou izolační vrstvou podkožní tuk. Koně s nízkou zásobou podkožního tuku potřebují k zachování tepelného komfortu větší množství stravitelné energie než koně s vyššími tukovými zásobami.

Z hlediska výživy vzrůstá za chladného počasí potřeba stravitelné energie, potřeba ostatních živin zůstává zachována. Obvykle proto stačí jednoduše zvýšit množství krmiva. Objemné krmivo je vhodnější než jádro, protože obsahuje větší množství vlákniny, která je fermentována pomocí mikroorganizmů v tlustém střevě. Při této bakteriální fermentaci vzniká poměrně velké množství metabolického tepla. Jestliže je koni předkládáno kvalitní luční seno, není obvykle nutné navyšovat dávku jadrného krmiva. Jakmile ale kůň začne ztrácet na kondici, je to signál k okamžitému navýšení jádra. Z jadrného krmiva je v zimním období, pro svůj vyšší obsah vlákniny, vhodnější oves než kukuřice nebo ječmen.

Vliv větru a chladného počasí na potřebu stravitelné energie

teplota vnějšího prostředí v °C rychlost větru v km/h vzrůst potřeby stravitelné energie v %
+20 0 0
-1 0 23
-12 0 47
-12 16 66



Obecně se doporučuje zvýšení dávky sena o 1 - 1,5 kg na 100 kg hmotnosti koně a případné zvýšení dávky ovsa zhruba o 120 g na 100 kg hmotnosti koně. Takovýto příjem energie zajistí dostatečné množství energie pro produkci metabolického tepla potřebného pro zachování vnitřní teploty.

Nízká teplota okolního prostředí může negativně ovlivňovat příjem vody. Chladná voda může činit problémy především koním s nezdravými zuby, kterým příjem takovéto vody může způsobovat bolest. Z toho důvodu může kůň omezovat napájení a hrozí nebezpečí zácpy a kolik. Napájecí voda by měla být volně k dispozici a mít teplotu 7 - 18 °C.

 

VÝŽIVA KONÍ ŠPATNĚ KRMITELNÝCH KONÍ

Někteří koně odmítají nebo nepřijímají dostatečné množství krmiva a jejich kondice je z tohoto důvodu nevyhovující. Nejčastější příčinou nedostatečného příjmu krmiva bývají poranění dutiny ústní, problémy se zuby, onemocnění nebo únava po namáhavém výkonu.

Základním opatření při nedostatečném příjmu krmiva by mělo být podávání co nejvíce koncentrované krmné dávky, tj. zvýšení podílu vysoce energetických jadrných krmiv, např. kukuřice, příp. přídavek rostlinného oleje, který je nejkoncentrovanějším zdrojem energie. Do krmné dávky by měl být doplněn komplex vitamínu skupiny B (především vitamín B1) a hořčík. Z krmné dávky by mělo být zcela vyloučeno málo chutné a nekvalitní krmivo.

Problémy se zuby
Jestliže má kůň chuť do přijímání krmiva, avšak krmnou dávku není schopen přijmout celou, je nutná pečlivá kontrola jeho dutiny ústní a zubů. Různé problémy se zuby mají často za následek snížený příjem krmiva, pomalé krmení a nedostatečné zpracování přijaté potravy. Tento problém se nejčastěji vyskytuje u mladých 2 - 5 letých koní v období přezubování a u starých koní. Pravidelné vyšetřování a kontrola ústní dutiny a zubů by měly být samozřejmostí nejen u těchto věkových kategorií. Koním, kteří mají problémy se zuby je vhodné podávat oves namačkaný, ostatní jádro upravovat šrotováním a seno před podáváním namáčet.

Méně chutné krmivo
Koně mají individuální preference k různým druhům krmiv. Chovatel by se měl vždy vyvarovat náhlých rapidních změn krmné dávky. Kromě špatného příjmu může náhlá změna krmné dávky způsobit problémy se zažíváním a koliky. Všechny změny, včetně přídavků různých práškových doplňků, by měly probíhat postupně během 7 - 10 dní, obzvláště víme-li že kůň špatně přijímá nezvyklou potravu.
Málo chutné bývá hodně stébelnaté nebo zaplísněné seno, které by nemělo být v žádném případě koním předkládáno. Obecně koně preferují z jadrných krmiv nejvíce oves, chutná je i kukuřice, horší příjem může nastat v případě ječmene.
Krmnou dávku lze zchutnit přídavkem vysoce sacharidového krmiva např. melasy. S úspěchem lze také k aromatizaci krmné dávky využít vanilku, anýz nebo výtažek z česneku.
Pro lepší příjem sena je možné ho dvě hodiny před krmení zvlhčit a podávat v síťce.

Zotavení z respiračních chorob
Koně trpící onemocněním dýchacích cest, kašlem, chřipkou apod. mají často sníženou schopnost vnímat vůni a rozpoznávat předkládané krmivo, a proto ho mohou odmítat. V tomto případě je vhodné zvýraznit vůni předkládaného krmiva pomocí aromatizace vanilkou nebo anýzem. Aby se omezila prašnost, mělo by být podáváno vlhčené a to jádro i seno. Prašnost krmiva nebo podestýlky působí agresivně a zvyšuje riziko chronických onemocnění dýchacího aparátu. Jadrné krmivo by mělo být mačkané nebo drcené.
Navýšení dávky kukuřice a rostlinného oleje na úkor objemného krmiva zajistí koni dostatečný příjem energie aniž by musel přijmout velké množství krmiva.

Špatná krmitelnost po zátěži
Vlivem stresu, fyzické námahy a únavy může fyzická zátěž vést ke ztrátě chuti přijímat krmivo (obzvláště u nervově labilnějších koní). Příčinou je obvykle vysoká koncentrace kyseliny mléčné ve svalech, která způsobuje jejich bolestivost a může mít za následek svalová zranění. Pro eliminaci hromadění kyseliny mléčné (laktátu) je důležité pečlivé "vykrokování" koně po práci, u koní náchylnějších na laktátovou acidózu je vhodný přídavek sody bikarbony do krmení před nebo krátce po zátěži. Krmná dávka intenzivně sportovně zatěžovaných koní by měla být obohacena vitamíny skupiny B a hořčíkem. Tato kombinace vyživuje nervový systém koně, zvyšuje jeho nervovou stabilitu a podporuje příjem krmiva.